Vítejme na Novém Zélandu

Aktualizace: 23. čvc 2019

Neuvěřitelné! Fakt nám to vyšlo. Tak tohle jsme si opakovali několikrát. Poprvé při získání ročních working holiday víz, pak taky v letadle z Jakarty a teď i po průchodu imigrační kontrolou. Ta byla mimochodem mnohem více v pohodě, než plno lidí na internetu píše. Vůbec vlastně nechápeme, proč všichni tak šíleně stresujou a pokud se někomu zdála imigrační na Zélandu brutální, tak ať raději vůbec nejezdí do žádné ze zemí Jižní nebo JV Asie, kde na Vás ze všech stran kouká výstražná cedule, že za pašování drog nebo ilegálních surovin hrozí doživotní vězení nebo trest smrti. Tam jsem opravdu několikrát nasucho polkla. Imigrační na Zélandu kontroluje prakticky to samé, akorát teda bez té pohrůžky smrti. Navíc kontrolor umí i dobře anglicky, což po půlroce v Asii faaakt oceňujeme a ještě dost dlouho nám trvá si odvyknout naší snaze mluvit se všemi POMALU a JEDNODUŠE, takže si lidi, které během prvních dní na Zélandu potkáme (včetně toho chlápka na imigračním) musí určitě myslet, že jsme totální retardi. Ale retardi vysmátí, a tak všechny naše trable prvních dnů zvládáme s úsměvem od ucha k uchu. Jsme přece tady!


Po pohodičce na letišti, kde funguje Wi-Fi (!!!), se bez problémů dostáváme busem (SkyBus, který parkuje přímo před příletovou halou) do centra Aucklandu, kde už máme přes booking předem zajištěno ubytování na první tři noci. Naše optimistické odhady totiž spoléhají na to, že všechny papíry vyřídíme během dvou dnů. A vlastně to tak nakonec skoro i bylo. Hned ráno po probuzení jsme vyrazili do banky, abychom si zařídili novozélandský účet, ať nám mají kam chodit penízky. Paní na přepážce se, po tom, co jsme vychrlili, co vlastně potřebujem, jen zdvořile usmála a pro otevření nového účtu nám nabídla volné termíny konzultací cca za týden. What??! Přece na to, abych si zřídila bankovní účet, nepotřebuju žádnou konzultaci. No tady evidentně ano.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Tip pro Vás:

Pokud vyrazíte s working holiday vízy na Nový Zéland, určitě si sjednejte schůzku v bance předem přes internet, popř. si rovnou založte účet sami online (stejně pak ale budete muset do banky pro úplné zprovoznění účtu)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

My jsme ale lidé neodbytní a týden v Aucklandu se nám zdál opravdu hodně, proto jsme hezky poděkovali a vyrazili zkusit štěstí do jiné banky. Ouha, to samé v bledě modrém. Jeden z nás by sice mohl mít termín schůzky hned zítra, ten druhý by ale musel čekat 10 dní. Jupí. Paní na přepážce byla ale naštěstí dost empatická, a tak nám hned poradila, ať se vykašleme na Auckland a jedeme někam za město, kde mají menší pobočky určitě kratší čekací doby. Musíme uznat, že to by byla varianta. Přecejen bychom ale Auckland opouštěli raději se zajištěným účtem i IRD číslem (daňové číslo, k jehož získání potřebujete funkční bankovní účet!). Variantou druhou je zkusit štěstí ještě na hlavní pobočce banky, která se nachází jen o kousíček dál. Za to nic nedáme, řekli jsme si, a na potřetí s úsměvem vystáli frontu, znovu zopakovali, co vlastně potřebujeme a pak hurá, štěstí se na nás konečně usmálo! Zrovna na dneska se uvolnily dva termínky konzultací. Tak to by bylo! Děkujeme a slibujeme, že přesně ve tři odpoledne jsme zpátky.

Do té doby stíháme ještě nakoupit a prohlídnout si dvě obytná auta, s jejichž majiteli jsme byli v kontaktu už několik dní předem. Nebyly to sice úplně nejhorší varianty, ale přesto jsme poděkovali, že se „kdyžtak ozvem“ a největší šanci dávali až možnosti Kia Pregio, která podle inzerátu vypadala vážně skvěle. No a naživo byla asi taky skvělá, páč nám ji vyfoukli jiní zájemci těsně před nosem. Achjo. No nevadí, pár nabídek jsme měli domluvených ještě i na zítřek, tak třeba budou ještě lepší.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Tip pro Vás:

Je vážně fajn si po příjezdu najít přechodné ubytování hnedka v centru města, neboť je pak úplně easy vyřizovat všechny papíry a zároveň si domlouvat prohlídky aut například hnedka na parkovišti hostelu. Tak jsme to dělali i my a vlastně všechny z asi deseti prohlídek jsme měli přímo „pod nosem“ a nemuseli nikam dojíždět (je ale zélandský podzim, takže je nabídka aut mnohem větší než poptávka, v létě to možná nebude tak easy).

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Další ze žhavých kandidátů na nový domeček na čtyřech kolech byl stylový Nissan Vanette, jehož prohlídku jsme si domluvili ještě na ten samý den večer. Byl sice staršího data i vyššího stavu kilometrů, ale prostě s vychytaným interiérem a vtipným vnějším designem „ala Zebra“. Bílo-černý pruhovaný nátěr dával autu jakýsi cestovatelský šmrnc, navíc holky byly Češky, takže by byla platba převodem z/na české účty nejjednodušší variantou. No a taky za auto nechtěly moc.


Domluvili jsme se tedy předběžně na druhý den na rychlou kontrolu u mechanika, kde bychom rádi nechali auto ještě proklepnout a se skvělým pocitem šli spát. Hned ráno jsem bohužel na mobilu našla zprávu, že se holky omlouvají, ale četly si, co taková „pre-purchase“ kontrola u mechanika obnáší a Zebra by prý určitě neprošla, rsp. bychom se dozvěděli tolik vad, že bychom ji nakonec určitě nekoupili. Takže nás nechtějí okrádat o čas ani peníze za prohlídku a Zebru prodají raději o něco levněji překupníkovi, který jí v sezóně zase přeprodá nějakým naivním nadšencům, kteří kontrolu nebudou řešit. A těm se pak pravděpodobně rozsype pod zadkem. Achjo.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Tip pro Vás:

Určitě se vyplatí investovat do přednákupní prohlídky (tzv. Pre-purchase technical check), který vyjde na pár stovek, ale potencionálně odhalí všechny možné vady, které prodávající, třeba i nevědomky, mohl zatajit.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

No a tak jsme tam, kde jsme byli a opět sedáme k internetovým diskuzím a inzerátům a domlouváme další a další schůzky. Na jednu stranu máme štěstí, neboť zrovna končí sezóna a blíží se zima, takže je nabídka mnohem větší než poptávka a často nám je lidí, kteří nemůžou už několik týdnů prodat, strašně líto. Nechceme ale nic uspěchat, a tak si v hostelu prodlužujeme pobyt o další noc a plánujeme další schůzky. Do TOP 3 favoritů se nám nakonec dostávají auta stejné značky Nissan El Grand, o které jsem sice, minimálně já, nikdy předtím ani neslyšela, ale prostě najednou jako by se s nima roztrhl pytel a všechny vypadají v dost dobrém stavu.

Po nějakém tom smlouvání navíc i za přijatelnou cenu. Nakonec vybíráme technicky nejzachovalejší kousek od sympatických nesmělých Francouzů, kteří nám jej druhý den předávají i s plně natankovanou nádrží. Zbývá tedy jen dojít na poštu, kde sepíšeme přepis auta, vyměníme peníze za klíčky a můžeme vyrazit. Konečně! Už se mi o těch autech i zdálo!

Zapomněla jsem zmínit, že schůzka v bance dopadla bez problémů a náhodou jsme narazili i na inzerát s nabídkou práce hned kousek od Aucklandu, takže po třech dnech v Aucklandu nasedáme do naší nové káry a vyrážíme o kus dál vstříc našemu novozélandskému dobrodružství!


43 zobrazení
Aktuality
Momentálně jsem už téměř 1 rok na Novém Zélandu a vypadá to, že kvůli pandemii koronaviru se tady ještě nějakou dobu zdržíme.
Zajímá Vás jak se na cestách máme?
    Vyplňte svůj e-mail a žádné nové info Vám neunikne
             (E-mail nejspíš skončí ve složce "Hromadné zprávy")

© 2018 created by Jan Bystrzycki & Michaela Packová